Znáte keřovitou pivoňku?

Jsou to polokeře čili, spodní část mají zdřevnatělou a na zimu shazují listí. Elegantní dělené listy mají zelenou barvu, u některých odrůd s jemným modravým nádechem. Na podzim se vybarvují do zlatavých či červených odstínů.Keř může dorůst až do výšky dva metry. Roste sice pomalu, ale na jeho nádherné, velké kulaté květy s průměrem 25 i více centimetrů se vyplatí počkat. Rostlina totiž musí být dostatečně stará, aby byla schopna kvést. S přibývajícím věkem a velikostí keře se počet květů znásobuje. Bývají bílé, růžové, červené, žluté, meruňkové, nafialovělé či nazelenalé. Velmi ceněné jsou dvoubarevné květy. V závislosti na stanovišti, kvalitě půdy a odrůdy začínají kvést v dubnu a období kvetení trvá dva až tři týdny. Některé květiny mají příjemnou vůni.
květ pivoňky

Druhy a odrůdy

Existuje asi deset druhů a poddruhů dřevitých pivoněk, z nich nejznámější je pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa, syn. Arborea). Jejím šlechtění se věnují zejména v Číně a Japonsku, ale také v Americe a Evropě, podle čeho se i označují. Čínské odrůdy mají nižší růst, květy jsou většinou plné a voňavé. Vyšší japonské odrůdy voní jen zřídka a květiny bývají jednoduché.
Jednotlivé odrůdy se neliší pouze barvou, ale i tvarem, velikostí a stavbou květů, korunních lístků a jejich okrajů. Mají také různé období kvetení, proto pokud chcete v zahradě pěstovat více pivoněk, vyberte je tak, aby nekvetly najednou. Například odrůda 'Yae Zakura' kvete v dubnu, 'Bartzella' koncem května a 'Shima No Fuji' začátkem června.
růžová pivoňka

Podmínky pro pěstování

Poloha: Naše klima jim úplně vyhovuje. Nejlépe prospívají ve středně vysokých polohách, kde snášejí i tužší zimy, ale bez velkých teplotních výkyvů. Stanoviště: Upřednostňují polohy na přímém slunci, případně s lehkým pohyblivým polostínem trvajícím maximálně dvě až tři hodiny. Stanoviště by mělo být vzdušné, neboť proudící vzduch je chrání před škůdci. Studený průvan však nesnášejí. Půda: Vyhovuje jim hluboká, dobře propustná zásaditá zahradní zemina, ale snášejí i neutrální pH. Nejvhodnější je hlinito-písčitá půda. V kyselých půdách a v oblastech s častými srážkami se jim velmi nedaří. Zálivka by měla být středně častá.
Výživa: V červnu po odkvětu se doporučuje přihnojení kombinovaným minerálním hnojivem a na podzim občas přidat kvalitní kompost. Pozor je třeba dávat na nadměrné hnojení dusíkatými hnojivy, které způsobuje zeslabení větví. Ty pak nedokáží udržet těžké květy a v zimě častěji namrzají, protože nestihnou zdřevnatět.
Na podzim třeba odstranit spadané listí a půdu okolo keřů zakrýt nastýlkou ​​nebo chvojím.