Území dnešní Sopron obývali po krátkou dobu Keltové, které si později podmanili Římané. Kolonii Scarbantia tehdy nezaložili proto, aby střežila hranice říše posunuté k severu. Usadili se zde vysloužilí vojáci a obchodníci. Velikost města dotvrzují mohutné dochované sochy bohů Jupitera, Juno a Minervy, jejich v mramoru vyvedené podoby. Maďaři obsadili okolí Sopron v 10. století a město dostalo po svém prvním županu nové jméno Supruna.
V 18. století město nabylo na kráse a získalo svoji dnešní barokní podobu. Po první světové válce v roce 1921 prokázala Sopron svoji "věrnost": v lidovém hlasování její obyvatelé rozhodli o tom, že město zůstane maďarským. Připomínkou tohoto referenda je Brána věrnosti.
V roce 1989 byl poblíž města, ve městě Fertőrákos, upořádán Panevropský piknik. Na místě této události byl vybudován pamětní park, v němž se každoročně 19. srpna pořádá Den Evropy.
Co do architektonických památek je Sopron ihned po Budapešti druhým nejbohatším městem v celém Maďarsku. Symbolickou stavbou je Městská požární věž, z ostatních budov vyniká jako jedna z nejkrásnějších dům Storno se známou stejnojmennou sbírkou.